Album vyšlo 9.11.2009
****
Už obal vás dožene k smíchu - holohlavý Halford s kozí bradkou a černými brýlemi, spíš připomínající Big Bosse z Root než zbožného křesťana, je zahleděn kamsi do zimního lesa. Ale Halfordova pověst a zdání obalu klame. Metalový běs totiž natočil slušnou desku.
Halford a kytarista/producent Roy Z (Roy Ramirez), jenž proslul už před lety jako spolupracovník Bruce Dickinsona na pověstné písni Tears Of The Dragon, vytvořili čtyřicetiminutovou směs z původních Halfordových písní a zlidovělých koled, k nimž připojili nádhernou baladu písničkářky Sarah Bareilles. Ve většině skladeb hraje s Halfordem tradičně zaměřený kvintet se dvěma kytarami a klávesistou, jehož role je pochopitelně o něco větší než by byla v normálním metalovém projektu - klavír dodává vánočním písním na vznešenosti.
Halford zpívá koledy uměřeným způsobem. Někdy mu to jde ztuha, protože frázování středověkých písní má blíž někam k valčíkům než k metalu, i když mollové tóniny určitě v mnoha okamžicích připomenou nejlepší metalové balady. Halford v nich ukazuje, že dokáže zpívat také jinak než se svým ostrým, zmijovitě jedovatým odstínem hlasu. I tak je ale zvláštní poslouchat písně, které známe z Gottovy desky Vánoce ve Zlaté Praze, s jeho ďábelským vibrátem.
Zajímavější jsou samozřejmě Halfordovy původní písně. Christmas for Everyone je typická anglická vánoční hitparádovka jak ze sedmdesátých let. Halford na ní zní jako dost špatní Status Quo. Nejslabší skladba desky. I Don´t Care je pokus o vánoční píseň ve stylu Dylanovy Highway ´61 Revisited křížené s tématem Reova hitu Driving Home For Christmas. To je snad jediná píseň desky, kterou můžeme označit za parodii. To už je lepší Light Of The World, typická rocková balada, na níž by se asi s chutí vyřádil už zmíněný Bruce Dickinson. Co proti němu chybí Robu Halfordovi na hlase, to nahrazuje prožitkem. Krásný kousek. Ale úplně nejlepší je úvodní song, svižný otvírák Get Into The Spirit, který působí svým námětem jako přebytek ze zatím posledního Judasího alba o Nostradamovi. Není vysloveně o vánocích, i když má meditativní charakter: „Když se dívám kolem/ A vidím, co se děje/ Myslím na to, co jsme prožili/ A odkud jsme přišli," zpívá Halford svým nejtypičtějším metalovým rejstříkem. Uprostřed písně ho změní, uhladí a nasměruje tím skladbu k výraznému kytarovému sólu. Parádní singl, který se do žebříčků rockových a metalových rádií nedostal nejspíš jen proto, že je to pro americké mlaďochy stará škola. Stará, ale dobrá škola.
Pěkná Halfordova deska má jedno velké plus. Za pár dní, které Vánoce trvají, se určitě nestihne ohrát, takže příští rok si ji můžete jako novinku pustit znovu. Pokud nám Ježíšek nenadělí vánoční desku od Ozzyho.