Album vyšlo v Evropě 21.12.2009
***
O illinoiské sestavě Mudvayne se většinou píše jako o kapele, která nikdy nenaplnila naděje, které do ní vkládalo nu metalové publikum na začátku tohoto desetiletí, když vydali inspirující desku End Of All Things To Come. Jako kdyby zůstali stát na místě. S minulou nahrávkou The New Game se dokonce pokusili ustoupit ze své cesty a oslovit širší publikum. Neúspěšně. Nová, stejnojmenná deska je návratem do starých kolejí a pokusem znovu přitvrdit. To je rozumné rozhodnutí.
Mudvayne natočili svou stejnojmennou desku těsně po The New Game, ale protože zpěvák Chad Gray a kytarista Gregg Tibbett vzápětí vyrazili na turné se svým vedlejším projektem Hellyeah, uložili ji na víc než rok k ledu. Nijak jí to neublížilo, ale ani nepomohlo. Žánr tvrdé hudby se za tu dobu nehnul ani příliš vpřed, ani vzad.
Nelekněte se prázdného bílého bookletu a prázdné zadní stránky. Výtvarník pojal obal velmi nekonformním způsobem - obrázky jsou vidět jen pod lampou s černým světlem (viz náš obal). Možná je to originální nápad, ale určitě zabliká varovné světýlko. Bývá zvykem, že čím vymazlenější je povrchová úprava CD, tím horší bývá deska uvnitř. Ne že by nové album Mudvayne bylo špatné, s klidem strčí do kapsy každou podobnou evropskou skupinu, ale něco souboru chybí. Možná mají malé charisma, možná postrádají dostatečně atraktivní repertoár, jimž by se nějak lišili od ostatních. Jejich deska je příliš akademická a vykonstruovaná (často se tvrdí, že hrají math-metal - matematický metal!), ničím nepřekvapí, nic nového nenabídne. Jen klasické thrashové palby kytary, občas nějaký rytmický groove a nakonec banální akustickou baladu Dead Inside. Jediná skladba, která má grády a stoprocentní přesvědčivost, je I Can´t Wait. Ale jestli znáte Slipknot, tak máte pocit, že je to kopie nějaké jejich méně známé pecky.
Ale abychom jen nenadávali. Pár momentů stojí za vychutnání. Závěrečný nekonečně dlouhý řev v Heard It All Before nebo pěkné, možná trochu starobylé sólo v Closer jsou pamlsky, které si člověk, milující fúze metalu a punku musí užít. Také kulometné bubnování Mathewa McDonougha v průběhu celé desky je velmi příjemný zážitek. Navíc je pěkně sejmuté.
Singl z desky je Scream With Me. Začíná jako akustická balada a později přitvrdí, ale jen s mírou. Zarytí příznivci Mudvayne při tom musí prskat, že se jejich kapela zbytečně komerčně podbízí, ale skladba má v sobě všechno, co rockový hit potřebuje. Stručnost, energii a dokonce i nějakou melodii. S tím se bez problémů dostanou do amerických rozhlasových rockových žebříčků. Ostatně, můžete jej slyšet i na RockZone 105,9.