Album vyšlo 8.3.2010
****1/2
Jméno Serje Tankiana je dobře známo všem obdivovatelům soudobého rocku. Získal si obrovskou reputaci jako zpěvák kalifornské, z arménských přistěhovalců složené skupiny System Of A Down, která je považována za nejvýznamnější soubor fúze thrash metalu s art rockem. Složitá definice vyjadřuje spojení tvrdé hudby s ambiciózním rockem sedmdesátých let, který se pokoušel aplikovat do rocku prvky vážné hudby. Čili řečeno ještě jednodušeji, System Of A Down byli něco mezi Metallikou a Frankem Zappou. Zněli zajímavě i proto, že si ze svých rodin přinesli i trochu arménské lidové hudby, která svou neobvyklostí dodávala jejich písním originální koření. Po dvanácti letech existence a pěti obdivovaných pětihvězdičkových albech se v roce 2006 skupina rozhodla dočasně přerušit činnost a rozdělila se na dvě části. Na jedné straně zůstal Serj Tankian, na druhé zbylí tři, kteří si začali říkat Scars On Broadway. Obě části vzápětí natočily vynikající alba.
Tankianovo sólové album Elect The Dead vyšlo s velkým ohlasem v roce 2007. Do rockových žebříčků dodalo neuvěřitelných pět hitů a i když nezískalo žádnou oficiální cenu, obdivovatelé art rocku je považují za nejlepší a nejambicióznější desku svého druhu, která vznikla v nultých letech. Vůbec proto nepřekvapilo, že se Tankian rozhodl přepracovat svůj debut pro symfonický orchestr. Pro orchestraci získal známého novozélandského skladatele Johna Psathase. Tím bylo dáno i místo premiéry. Konala se 16. března 2009 v Aucklandu, jejž světoobčan Tankian považuje za jeden ze svých domovů.
Ve spolupráci s Psathasem dal Tankian svým skladbám nový kabát. Až na pár okamžiků, kdy usedne ke klavíru, opustil všechny nástroje a hodinové vystoupení absolvuje jen jako zpěvák. Rezignoval na různé podobné pokusy, kdy symfonický orchestr pouze dokresloval skladby Deep Purple, Procol Harum nebo Emerson, Lake and Palmer. Zůstal jen sedmdesátičlenný orchestr, který na sebe převzal mohutnou zvukovou hmotu, co na původní desce představovaly syntezéry, elektrické a doprovodné kytary. Jediné další pro orchestr netypické nástroje jsou vedle Serjova hlasu jen klavír a akustická kytara. Oba nástroje hrají v celkovém zvuku důležitou roli, jsou to motory, které ženou obrovský soubor vpřed. Zvuk pochopitelně vyměkl, ale mohutné symfonické těleso kupodivu udrželo energii, kterou měla původní rocková deska. Hodně přitom záleží i na Tankianovi, který zpívá s šarmem, který bychom u metalové hvězdy nečekali. S neuvěřitelnou bravurou střídá různé pěvecké techniky od rocku a operního zpěvu k náznakům arménského folklóru. Chvíli svůj tenor žene do výšek málem sopránových, v Lie Lie Lie si povádá s trubkou a v Honkin´ Antelope provokuje první housle. Je hravý, suverénní a má obrovský smysl pro efektní změnu. Původní Elect The Dead a ještě předtím všechny desky System Of A Down vynikaly prudkými zlomy melodií a stylů, tady jim symfonický orchestr v mnoha případech obrousil hrany, ale pořád je to díky zpěvákovi zběsilá, rozdrncaná jízda s nečekanými zvraty. Z DVD záznamu pochopíme, že hodinový koncert není postaven na vizuálních tricích. Žádné zadní projekce nebo pyrotechnika. Tankianovi v bílém obleku a se vzdáleně Zappu připomínající bradkou stačí jen zpívat nebo tu a tam přidat nějaké gesto a už svou přítomností drží obecenstvo pod krkem. V jeho provedení jsou písně, většinou v bohatých obrazech vyprávějící o krizi naší civilizace, jsou hlubokým emocionálním zážitkem. Málokdy se slyší hudba, která tak hluboce citově procítěná a zároveň na tak vysoké intelektuální úrovni.
Koncert obsahuje většinu skladeb z původního Elect The Dead a dvě novinky navíc. Z jedné z nich, The Charade, bude nepochybně další hit. Důležitý je i vynikající mix, který pro třiačtyřicetiletého Tankiana realizoval amsterdamský zvukový mistr Junkie XL (Tom Holkenberg). Dal si záležet na kompaktním zvuku orchstru a nádherně znějícím akustickém klavíru.
Čím déle člověk poslouchá Tankianovu koncertní symfonickou desku, tím je mu jasnější, že původní studiový projekt vznikal s vědomím budoucí orchestrální verze. Můžeme se těšit, že ji uslyšíme 24. června také v Praze.