Až do 27. května se zájemci můžou seznámit s historií českého i slovenského punku od prvního punkového koncertu v Praze, který se uskutečnil před třiatřiceti lety.
„Za první punkový koncert v Praze je považováno vystoupení skupiny Extempore v restauraci U Zábranských, která tehdy do svého obvyklého programu zařadila i několik punkových skladeb,“ upřesnil za pořadatele Radek Diestler.
Kapela po ukončení svého programu s názvem Zabíječka sáhla po pub rockových a punkových písních a nepřipraveným posluchačům nabídla skladby kapel Dr. Feelgood, Wire, Generation X, Stranglers nebo Magazine s českými texty Mikoláše Chadimy.
Vernisáž výstavy v budově Kaštanu o hudebním a společenském fenoménu, který i po letech od příchodu do bývalého Československa budí vášně, emoce, kontroverze a občas i obecné pohoršení, doprovodí projekce střihového dokumentu a koncert teplické formace Už jsme doma.
Ten připomene úderné začátky punkové legendy F.P.B.
Expozice nabídne fotky prvních českých punkerů a jejich kapel.
Připomene jména jako Zikkurat, Visací zámek, Tři sestry, Zóna A, Plexis, S.P.S., Slobodná Európa, Michael´s Uncle a řadu dalších.
Seznámí s jejich činností i po roce 1989 a představí nové skupiny, které vznikly v 90. letech jako třeba Totální nasazení.
Punková výstava bude mít taky doprovodný program, v rámci kterého se v Popmuseu např. 8. března uskuteční projekce hudebního dokumentu o Petru Hoškovi a Plexis s názvem Antihero.
Další hudební dokumenty Tři sestry a Hudba z Marsu bude možné zhlédnout 22. března.
Punk jako hnutí vznikal postupně v druhé půlce 70. let hlavně v Anglii.
Nemá žádný jednotný ideový směr, nejrozšířenější postoje jsou odpor vůči nacismu, komunismu, rasové diskriminaci, politice, válčení, globalizaci, konvencím nebo komerci. Řada punkerů má blízko k anarchismu.
Po hudební stránce punk charakterizují jednoduché melodie zpravidla o několika akordech a ostré, často satirické texty.
Největší rozmach punk zaznamenal po roce 1976 v Británii, kde v té době začali hrát třeba Sex Pistols nebo The Clash.